Doba, kdy se koberec v interiéru snažil především nenápadně splynout se sedačkou a podlahou, pomalu ustupuje. Převzal roli výrazného dekorativního prvku, který určuje charakter celé místnosti. Vyhledávané jsou velké formáty, kulaté tvary i odvážnější barvy. Měkké koberce s vysokým vlasem ustupují nižším, se kterými si poradí i robotický vysavač. A samostatnou kapitolou jsou materiály. Zatímco běžné strojově vyráběné koberce využívají polyester, polypropylen nebo viskózu, na opačném konci nabídky stojí ručně vyráběné koberce z vlny a hedvábí, jejichž výroba může trvat dlouhé měsíce.

Kusový koberec dnes už většinou nemá za úkol pokrýt co největší plochu podlahy. Jeho role je především dekorativní. Někdy barevně propojí sedačku, nábytek a doplňky, jindy naopak funguje jako kontrastní prvek, který na sebe strhne pozornost.

„Dnes vnímáme dva hlavní přístupy. Část zákazníků hledá koberec, který barevně sladí celý interiér, jiní naopak chtějí výraznou dominantu. A právě těch, kteří se nebojí barvou nebo tvarem interiér trochu oživit, přibývá,“ říká Jaroslav Klein, nákupčí koberců ze společnosti XXXLutz.

Béžová a šedá sice nadále patří k nejprodávanějším odstínům, vedle nich se ale prosazují méně očekávané barvy. V nabídce a prodejích se objevují pískově žluté odstíny, široká škála zelených odstínů, ale také světlé tóny bílé a slonové kosti. Zákazníci jsou navíc při výběru barev odvážnější a nehledají vždy jen barvu co nejpodobnější sedačce.

Jedním z nejvýraznějších trendů jsou kulaté koberce. Zatímco dříve byl standardem zejména průměr okolo 120 cm, roste poptávka po modelech o větším průměru a taky atypických tvarech. Uplatnění nacházejí například pod kulatými jídelními stoly, ale také jako samostatný designový prvek v obývacím pokoji.

Současně se zvětšují i obdélníkové koberce, které už nevyplňují pouze prostor mezi sedačkou a konferenčním stolkem, ale často zasahují pod nábytek a opticky vymezují celou relaxační zónu.

Do trendů překvapivě promlouvají také moderní domácí spotřebiče. Rostoucí rozšíření robotických vysavačů vede k ústupu velmi vysokého vlasu především v hlavních obytných místnostech. Pro některé roboty je totiž vysoký koberec nebo jeho hrana překážkou.

„Ještě relativně nedávno jsme běžně nabízeli koberce s vlasem kolem 2,5 až 3 centimetrů. Dnes je větší zájem o nižší provedení, třeba kolem jednoho centimetru. Zákazníci se stále častěji ptají právě na to, jestli přes koberec bez problémů přejede jejich robotický vysavač,“ vysvětluje Jaroslav Klein.

Neznamená to ale konec měkoučkých koberců s vyšším vlasem. Zejména do ložnic nebo dětských pokojů zákazníci stále často vybírají především podle dotyku a příjemného pocitu. Technologický vývoj navíc umožňuje vyrábět i syntetická vlákna výrazně jemnější a měkčí než dříve.

Právě materiál patří k parametrům, které výrazně ovlivňují vzhled, cenu i charakter koberce. U strojově vyráběných modelů se používá například polypropylen, polyamid, polyester nebo viskóza. Polypropylen představuje spíše základní cenovou kategorii, zatímco vyšší podíl viskózy posouvá koberec do prémiovějšího segmentu.

Viskóza dokáže vytvořit jemný, téměř hedvábný lesk a je velmi příjemná na dotek. Typické je také to, že koberec může podle směru pohledu a dopadu světla působit světleji či tmavěji. Často se kombinuje s polyesterem, který umožňuje pracovat s barvami a ornamenty a současně ovlivňuje výsledné užitné vlastnosti koberce.

Na opačném konci stojí přírodní materiály – především vlna a hedvábí. Typické jsou zejména pro ručně vyráběné orientální koberce. Jejich cena nevychází jen z materiálu, ale také z náročnosti výroby, způsobu barvení a množství ruční práce. Každý kus se navíc může barevně mírně lišit, takže jde skutečně o originál.

U ručně vyráběných koberců se čas počítá úplně jinak než u běžné sériové produkce. V XXXLutz například řešili zakázkový koberec o rozměru 2,5×3,5 metru, jehož ruční výroba trvala přibližně deset měsíců. Mezi tradiční oblasti původu těchto koberců patří podle Jaroslava Kleina Afghánistán, Pákistán a Indie.

„U kvalitního ručně vyráběného koberce platíte nejen za materiál, ale hlavně za práci a čas. U hedvábí se navíc dostáváme do úplně jiné kategorie. Takový koberec může při správné péči vydržet desítky let a u výjimečných kusů může mít i investiční charakter,“ dodává Jaroslav Klein.

Hedvábné koberce tak představují spíše nadčasový řemeslný výrobek než běžnou bytovou dekoraci. Jaroslav Klein zmiňuje i exempláře staré kolem padesáti let, které jsou stále ve velmi dobrém stavu.

Přestože právě barva nebo hebkost koberce často rozhodnou o prvním dojmu, praktický výběr by měl začínat jinak. Nejdříve je dobré určit požadovaný rozměr a způsob umístění – zda má koberec ležet pouze před sedačkou, zasahovat pod její přední část, nebo vymezit celou sedací zónu. Teprve poté má smysl řešit barvu, vzor, výšku vlasu a materiál.

A protože fotografie na internetu může zejména u lesklých vláken barvu výrazně zkreslit, vyplatí se koberec vidět naživo, a především si na něj sáhnout. Právě dotyk a výsledný pocit totiž podle zkušeností z prodejen stále patří k nejsilnějším argumentům při konečném rozhodování.